Bývá hezkým zvykem podělit se o jiné adresy, nabídnout další odkazy vedoucí k obrázkům a myšlenkám souznějícím.
Na internetu je mnohé, ale to nejdůležitější je nejčastěji jinde.
Odkaz první - na knihy:
Jsou knihy, které mají co říci, je mnoho knih, které po tom jen marně touží. Z těch, které mají co říci, si každý vybírá podle své cesty a svého srdce. Toto je subjektivní výběr z výběru, několik slov o slovech.
Odkaz druhý - na pozoruhodné obrázky:
Časem zde bude odkazů více. Začínám skromně. Odkazem na stránky dvou bytostí, kterých si vážím a obdivuji jejich krásný vztah k životu a světu, jejich radost z tvorby. Jsou mi tuze blízké:
Letos jsem po dlouhé době opět potkal kamaráda z naší původní jihočeské fotografické skupiny Ekran Daniela Šperla - umí:
Nevšední pohledy fotografky Jany Ehrenberger (roz. Jurčové), zejména v její fotogalerii s volnou tvorbou (z let 2004-2006, 2007 a další):
Odkaz třetí - na pozoruhodné texty:
Časem zde bude odkazů více. Začínám nejskromněji. Odkazem na stránky pana Pavlíka, který mi jednou sdělil něco tuze důležitého, a ani o tom neví:
K nabídkám pozoruhodných textů patří stránky přítele Jana Konfršta, do nichž přesáhly některé "obrázky pro duši" známé a našla tam místo i řada nových:
Snad ani nelze hovořit o textech, jen o několika verších a mnohdy pouze slovech, za nimiž je hluboký prožitek, důležité poselství, zářící moudrost:
Těch, kteří mi sdělili něco důležitého a možná o tom ani nevědí, neboť si to nepřipouštějí, je mnoho, ale nemohu na ně odkazovat cestou elektronickou, nemají webové stránky. Ale kdo se s nima má potkat, ten je určitě potká a pozná...
Odkaz čtvrtý - jinak inspirující:
Antonii jsem poznal jako tanečnici a spolupracoval s ní jako s tanečnicí. Byť jsme profesí a tvorbou každý jinde, spojuje nás něco tuze blízkého. A máme rádi oba tanec, byť každý z jiné strany. V roce 2004 jsme připravili v prostorách výstavy na hradě Rabí taneční večer. Byla to radostná spolupráce.
Pokud jde o tanec a o nonverbální formu komunikace vůbec, stojí za pozornost divadlo Ponec, kde jsme častými hosty:
S Ivankou Plachou se známe tuze dlouho a naše setkání bylo krásným vzájemným darem. Já se vyjadřuji tóny viditelnými, Ivanka tóny slyšitelnými. V roce 2009 jsme společně pojednali výstavní prostory sklepení kostela hradu Rabí, kde tóny světel, barev, hlasů i nástrojů promlouvali k očím, uším a srdcím návštěvníků.
Odkaz pátý a nejdůležitější - na život:
Časem zde další odkazy nepřibudou. Stačí jen jeden, ale ten si musí vytvořit každý sám. Ale abych ctil webové zvyklosti alespoň na pomyslném konci poslední nabídky, připojuji alespoň jeden odkaz, fiktivní:
(listopad, 2009)
