Dvě stránky z knihy Otcové pouště (Anselm Grün)
Vyjímám kousek textu z útlé knížečky "Otcové pouště". Byli to dávní křesťané, kteří žili ve svém společenství někdy asi ve třetím století. Dochovalo se několik set jejich výroků a postřehů.
Ansel Grün do knížečky některé vybral a doplnil dalšími dochovanými postřehy i vlastním komentářem. Tenhle mne zaujal nejen hlubokou a trvale platnou moudrostí, ale i pro mne objevným objasněním původního základu slova "hřích". Sám jsem měl toto slovo spojeno, díky katolickému nánosu, s jinou představou a proto jsem toto slovo ani nepoužíval. Takto ho chápu jako výraz, který plně sedí.
(V tomto výroku jsou citována slova Otce Mojžíše, se starozákonním Mojžíšem mají společné jen jméno.)
Otec Mojžíš pravil:
"Kdo nese vlastní hříchy,
nehledí na hříchy ostatních."
Pouze plné uvědomění si vlastní hříšnosti nás osvobodí od vnitřního tlaku druhé kritizovat a posuzovat. Budeme-li upřímní a zapátráme v sobě samých, uvidíme, jak dalece se se svým životem míjíme. "Míjet cíl, míjet se se svým životem", to je obsah řeckého výrazu pro "hřešit". Stále znovu opouštíme Pravdu a míjíme se tak se životem, s Bohem.
Jak nést své hříchy předvádí otec Mojžíš pomocí symbolického jednání. Na shromáždění, které mělo soudit provinění jednoho z bratrů, Mojžíš mlčí a na obranu obžalovaného vůbec nic nedělá. Naopak, bere děravý pytel, plní jej pískem, klade si jej na záda a obchází shromáždění. Jeho počínání v bratřích vzbuzuje zvědavost a ptají se, co to vše znamená. A otec vysvětluje, že oni všichni své hříchy nosí na svých zádech a tak je nevidí. Tyto hříchy však po sobě zanechávají pískovou stopu, již vidí všichni ostatní. Oni sami jsou však pro ně slepí. Až uvidí své hříchy, nebudou hledět na hříchy druhých.
Pokorné sebe poznání nás osvobodí od naší náruživosti ostatní soudit a odsuzovat. Bez sebepoznání promítáme své chyby na druhé a odsuzujeme je, namísto toho, abychom sami sebe svěřili Božímu milosrdenství.
A opakovaně si uvědomuji, jak snadno a lehce se i tento text dá přečíst, aniž by se nás dotkl vnitřně, aniž bychom si jej promítli do sebe a jen a pouze sami do sebe.
(mz)
(opsáno z výše uvedené knihy v lednu 2005)
