Ze slovníků knih pana Dr. E. Tomáše
(usnadňuje porozumění výrazům používaným v některých jeho knihách a přednáškách)
| advaita | nedvojnost, jednota |
| advaitavédánta | filozofický monistický systém, jeho základem je tvrzení, že jedinou pravou realitou je brahma a projevený svět je svou povahou iluzorní |
| adžná | šestá čakra (umístěná mezi obočím) |
| ahamvrtti | činnost "já", zdroj nevědomosti |
| ahankára | egoismus, vědomí "já", činitel "já", individualita |
| ahankára | egoismus, vědomí já, ješitnost |
| ahinsá | neubližování |
| ákaša | éter, prostor |
| ánanda | blaženost |
| anáhata | čtvrtá čakra (v oblasti solárního plexu) |
| antahkarana | jemné tělo (astrální tělo), zvané též linga; myslící podstata, vnitřní orgán |
| antarmukha | obrácený do sebe; sledování vlastních vnitřních procesů |
| anubhúti | zkušenost bezprostředního poznání |
| arúpadžhána | vnor, duchovní pohroužení bez tvaru |
| ásana | sedadlo, trůn; tělesné pozice a cviky v hathajóze |
| asparšajóga | jóga nad protiklady |
| asura | démon, zlý duch |
| ášram | středisko náboženských a duchovních studií a meditací |
| átman | vnitřní Já, Nadjá, poslední Pozorovatel, Svědek |
| átmavičára | meditační systém založený na sebedotazování (co jsem já?) - podle Š.R. Maharšiho |
| AUM | věčný zvuk, posvátná slabika, mantra, nejobsáhlejší a nejvznešenější symbol hinduistického duchovního poznání (viz též ÓM) |
| avadhúta | realizovaný světec, který nežije podle zvyklostí světské společnosti |
| avaranašakti | zakrývající síla máji |
| avatár | vtělení Boha na zemi |
| avéša | dokonalé pomoření, příchod blaha |
| avidjá | nevědomost |
| Bhagavadgíta | "Zpěv vznešeného"; nejznámější indický náboženský text, "evangelium hinduismu" |
| bhakta | oddaný |
| bhakti | láska, oddanost |
| bhaktijóga | jóga lásky |
| bháva | cit, pocit, extáze |
| bhóga | potěšení smyslů |
| bódhisattva | světec, který se ze soucitu s ostatními bytostmi dočasně vzdal úplného vyvanutí, nirvány |
| brahma | věčné nepomíjející absolutno, nevyšší podstata vší existence |
| bráhman | kněz (příslušník první kasty) |
| buddha | probuzený; ten, který uskutečnil dokonalé osvícení |
| Buddha | historický Buddha Šákjamuni (vlastním jménem Siddhárta Gautama) - narozený 563 př. Kristem v dnešním Nepálu, zemřel 486 nebo 483 př. Kristem |
| buddhi | rozum, inteligence, úsudková schopnost |
| čakra | středisko duchovních schopností a závislostí (vásan) v jemném těle |
| čidábhása | odražené vědomí |
| čit | absolutní vědomí, mysl |
| čitta | látka mysli, myšlení |
| daharavidjá | malé poznání; realizace átmana v srdci |
| daršan | milost Já |
| dharma | pravda, cesta |
| dhí | rozum, myšlenka |
| dhjána | meditace, ponoření |
| drg | "vidící", Svědek, Vědomí jako poslední pozorovatel |
| dršja | "viděné" (vesmír), předmět pozorování smysly a myslí |
| dršti | vidění, pohled |
| Dváparajuga | označení jednoho ze čtyř světových věku (byl třetím a trval 864000 lidský let); morálka klesla na polovinu, převládají rituály a lidé přestávají lpět na pravdě, objevily se touhy a choroby |
| džagat | stvořený vesmír, svět jevů |
| džapa | opakování božího jména nebo mantry |
| džíva | živá duše, individuální bytost; ten, kdo žije v těle |
| džňána | znalost, poznání, vhled, duchovní osvícení |
| džňánajóga | jóga cesty rozumu a moudrosti |
| džňánin | osvícený člověk, který poznává přímou zkušenost |
| granthi | uzel |
| guna | vlastnost, atribut |
| guru | duchovní učitel |
| Indra | vůdčí védský bůh; představuje tvůrčí princip; činitel rozdvojení původní jednoty jsoucna |
| jama | kontrola, sebekontrola |
| jóga | duchovní cesta; spojení s Bohem, usilování o toto spojení; doslova "jho" |
| juga | označení čtyř světových věků, jejichž trvání se počítá na nebeské, nikoli lidské roky (1 nebeský rok = 360 let lidských); viz též kalpa a jednotlivé jugyčtyři jugy jsou: Krtajuga nebo-li Satjajuga, Trétajuga, Dváparajuga a Kalijuga. |
| kaivalja | výjimečnost; osvobození ducha |
| Kalijuga | označení jednoho ze čtyř světových věků, jejichž trvání se počítá na nebeské, nikoli lidské roky (1 nebeský rok = 360 let lidských); začala údajně 3102 př. Kristem a dosud trvá; z původní morálky zůstala jen čtvrtina, duchovní snahy usínají, poznání upadá v zapomenutí, zlo se ujímá vlády, rozmáhají se nemoci, strach, únava, hlad, hněv a pochybnosti; (přesnost původních výpočtů je zpochybňována, věky mohou být kratší) |
| kalpa | světový cyklus, světové období; jeden den a noc boha (Brahmy); podle védských spisů časový úsek, který sestává ze čtyř věků (juga) a trvá celkem 4320000 lidských let) |
| karma | zákon vyrovnání; čin, akce; osud, který si člověk podle zákona příčiny a následku sám vytváří |
| karmajóga | jógová cesta ke splynutí s Bohem; spočívá v obětavé, nezištné činnosti, při níž je zapomínáno na ego |
| kévala | dočasný |
| kóan | zenový příběh nebo filozofická hádanka; jeho smyslem je přimět žáka k hlubokému přemýšlení, hluboké introspekci a bleskovému osvícení; podstatou kóanu je zdánlivý paradox, který žáka nutí, aby opustil běžné logické pojmové chápání a nahradil je intuitivním nazíráním a transcedencí |
| krijájoga | (aktivní jóga) část jógové praxe, která používá procedur vyžadujících úsilí |
| Kršna | nejproslulejší hrdina indické mytologie, nejpopulárnější hinduistický bůh |
| Krtajuga | označení jednoho ze čtyř světových věku (byl prvním a trval 1728000 lidský let); je to ideální věk, nezná zlobu, nenávist, zármutek, strach ani hrozbu |
| kundaliní | "hadí síla", tj. duchovní síla, jež sídlí v každém člověku na dolním konci páteře |
| kundaliníjóga | jógová cesta, jejímž cílem je probudit "hadí sílu" a vyzvednout ji nad hlavu, kde se spojí s božským principem, tím jógin dosáhne transcendentálního poznání |
| linga | znak, znamení; rozlišující vlastnost, charakteristika; jemné tělo |
| lílá | božská hra světa jevů; božská hra Já |
| mahábháva | intenzivní, extatická láska k Bohu, nejvyšší projev lásky |
| mahárši | velký "rši" - velký mudrc, světec |
| májá | iluze, závoj nevědomosti; božská tvořivá moc |
| mantra | slabika, sled slabik či slov určených ke zbožné recitaci a opakování |
| mauna | ticho, mlčení; stav vědomí světce či mudrce |
| mókša (mukti) | osvobození, spasení |
| múladhára | čakra ležící na nejnižším místě sušumny mezi pohlavními orgány a konečníkem; spočívá v ní (pokud není probuzená) kundaliní, božská duchovní síla |
| nádí | "kanál", kterým v jemném těle prochází kosmická energie |
| nidrá | spánek |
| nirvána | vyvanutí, vyhasnutí, osvobození |
| nirvikalpa | nepochybující; nerozdělený |
| nirvikalpasamádhi | dokonalé pohroužení do absolutního vědomí, do brahma, pocit individuality je rozpuštěn |
| ÓM | věčný zvuk, posvátná slabika, mantra, nejobsáhlejší a nejvznešenější symbol hinduistického duchovního poznání (viz též AUM) |
| padma | lotos |
| paramátma | nejvyšší Já, nejvnitřnější podstata osobnosti totožná s brahma |
| pradžňá | rozum, pochopení; nejvyšší moudrost, stav osvícení, vhled |
| prádžňá | stav vědomí hlubokého spánku |
| prakrti | příroda, kosmická tvořivá prasíla; prahmota, z níž se skládá vesmír; přirozenost, základ |
| pratjáhára | odpoutání smyslů od smyslových předmětů |
| prána | dýchání, životní dech; kosmická energie |
| pránájáma | jógická dechová cvičení (zpravidla spojená se zvukem) |
| prasád | milost, přízeˇboha; jas, čistota, duševní klid |
| préma | nejvyšší láska k Bohu |
| puruša | prvotní věčný člověk, nejvyšší bytí; identický s átmanem a tím i s brahma (přestože z jeho spojení s prakrti vzniká vesmír, přihlíží puruša jako nezúčastněný divák jeho událostem a proměnám |
| rádžajóga | královská jóga |
| rši | věštec; světec; mudrc |
| sadguru | dokonalý guru, který dosáhl osvícení a splynul v jedno s božským vědomím |
| sádhana | duchovní praxe (cvičení zaměřené na zvládnutí některých z jógových cest) |
| sahadža | přirozený, vrozený |
| sahasrára | sedmá čakra (nachází se nad horním koncem sušumny (na temeni hlavy v jemném těle a kousek nad hlavou) |
| sákšin | Svědek, poslední pozorovatel, vnitřní já |
| samádhi | stav naprostého pohroužení, sjednocení |
| samjama | duchovní koncentrace, sebeovládnutí |
| sannjása | zřeknutí se všech světských a nepotřebných osobních zájmů kvůli dosažení nejvyššího poznání a osvobození |
| sansára | koloběh zrození, smrti a opětovného zrození |
| sat | existence, jsoucno, skutečnost; absolutní věčné neměnné bytí |
| sat-čit-ánanda | existence - vědomí - blaho; přibližná představa absolutního bytí, čili brahma |
| Satjajuga | zlatý, ideální věk, neznající zlobu, nenávist, zármutek, strach (údajně trval 1728000 lidských let) |
| satsang | sdružení s Pravdou; pobyt ve společnosti duchovní osobnosti, mudrce |
| sattvický | čistý, jasný |
| savikalpasamádhi | pohroužení, kdy zůstává vědomí jáství (individuality) |
| siddhi | nadpřirozené psychické schopnosti, které se mohou objevit jako vedlejší produkt duchovního vývoje |
| subham astu sarvadžagatam | šťastny ať jsou všechny bytosti |
| sušumná | nejdůležitější kanál v jemném těle (anatomicky odpovídá míšní dutině páteře) |
| sútra | literární dílo sepsané hutným aforistickým slohem (náboženské nebo filozofické) |
| svadhišthána | druhá čakra (leží naproti pohlavnímu orgánu) |
| svarúpa | forma, podstata |
| šakti | síla, moc, božská energie, energie |
| Šakti | manželka Šivova, personifikace prvotní energie, sily |
| Šiva | třetí bůh hinduistické trojice (vedle Brahmy a Višnua), ničitel nepoznání; dobrotivý, přátelský |
| tamas | tupá pasivní síla přírody; projevuje se jako nepoznání, neschopnost, temnota, lenost |
| tantra | učení, systém, vlákno; tantrajóga - viz kundaliníjóga |
| tapas | žár, vedro, askeze; pokání, intenzivní duchovní cvičení, jehož cílem je dosažení nejvyššího poznání |
| tat | doslova "to" - užíváno ve smyslu nejvyššího principu absolutna |
| Trétajuga | označení jednoho ze čtyř světových věku (byl druhým a trval 1296000 lidský let); již se objevila oběť a morálky (dharmy) ubylo o jednu čtvrtinu, oběti vyžadovaly více rituálů a obřadů, lidé již nejednali nezištně, ztrácí se pocit odpovědnosti |
| trikála | tři časy (minulost, přítomnost, budoucnost) |
| vásany | skryté tendence, potlačená podvědomá ztotožnění; latentní sklony, závislosti, jež si člověk přináší z minulých životů a které se mohou kdykoliv projevit; vinou nevědomosti si je však vytváří také v průběhu přítomného života |
| védana | znalost, vědění |
| védy | souhrn nejstarších textů indické literatury |
| vičára | zkoumání, rozlišování |
| višva | vesmír, bdění |
| vivéka | rozlišování mezi skutečným a neskutečným, mezi věčným a pomíjivým |
Výběr a výklad by měl být považován za orientační, dostatečný pro četbu knih a poslech přednášek manželů Tomášových.
Pro podrobnější informaci lze doporučit:
Lexikon východní moudrosti - (Buddhismus, Hinduismus, Taoismus, Zen)
Votobia, Olomouc, 1996 - ISBN 80-7198-168-0
