Zastavení nepřetržitého usilování našeho já o to či ono
a věnování každého okamžiku našeho života
kouzelnému rozmlouvání s Nadjá,
naslouchání našemu pravému Já,
prosté konání s Já v Já,
konání - nekonání.

Není zde prostor pro ego.

Ptejme se sebe
PROČ,
ať víme
JAK.
Cesta k Jednotě, k přijetí Boha, je Cestou k míru se svou duší.
Kam směřujeme?
Ke svobodě Bytí, k radosti z darů života.
K loučení se se svými závislostmi.

A duše ví,
a vždy je ochotna poradit krok následující,
nasloucháme-li.

Nezapomeňme - naše putování Životem je návratem Domů.
Není proč se bát, stačí vyslyšet, co srdce napovídá.
Je dobré nechat se pohladit jemným hlasem duše.

Není to naše putování Životem spíše než cestou do věčného spánku
probouzením se ze spánku neúměrně dlouhého?

Nechme si poradit,
ztišme se,
duše neúnavně napovídá jak dál.

Dohodněme se, již je na čase,
uložme ke spánku své neposedné ego,
zazpívejme mu ukolébavku,
odložme ho...


Vždyť nemusí být ta naše Cesta
vždy jen klopotná...